top of page

Cože??? Tak drahé a tak nedokonalé?

Aktualizováno: 8. 8. 2022

Ruční výroba = každá nedokonalost je důkazem nejvyšší kvality ruční výroby

Hodnota kvalitních produktů

Zakoupením našich terakotových produktů z Imprunety nekupujete vázu, ale #jedinečný kousek, ve kterém můžete vysledovat nezaměnitelný dotek řemeslníka a sílu terakotové tradice v Imprunetě. Mnoho vlastností hotového produktu se může na první pohled zdát jako vady, ale ve skutečnosti jde o charakteristické rysy půdy z Imprunety.

Právě to je důvodem, že zakoupením produktu z terakoty z Imprunety, neexistuje žádná záruka, že výrobek zůstane nezměněn: to je důkaz, že všechny naše #produkty jsou 100% vyráběné #ručně. Vlastně není těžké najít ve vázách #stopy našich řemeslníků, jako jejich připomínku lásky a oddanosti k jejich „výtvorům“. Terakotové květináče z Imprunety jsou drsné na dotek a porézní na pohled.


Praskliny z pece

V důsledku vysoké teploty vypalování (více než 1000 stupňů) se na povrchu hrnců mohou tvořit velmi drobné a jemné praskliny, které ale nepronikají do samotného květináče, ale jsou pouze povrchové! Mají i svůj ustálený název „Baking Cracks“ a nijak neovlivňují odolnost terakotových produktů vůči mrazu ani žádné jiné jejich vlastnosti.


Sbullettare

Dalším charakteristickým znakem terakoty z Imprunety je jev zvaný „sbullettare“, který se může vyskytovat hlavně v létě. Když jsou produkty v létě vyjmuty z pece, i přestože se polévají a chladí vodou a jsou tedy mokré, teplota produktů nemůže kvůli vysokým venkovním teplotám dostatečně klesnout a vypálená hlína tak pokračuje ve fermentaci. Toto kvašení pak způsobuje, že se na povrchu objevují malé oblázky, tvořené z hlíny, a květináče se tak stanou ještě pórovitějšími a drsnějšími na dotek. Také v tomto případě jde o #fenomén, který se týká pouze estetiky, protože produkty si zachovávají pořád stejné vlastnosti.

Minerály, bílá patina

Další charakteristikou našich terakotových květináčů je, že #barva není nikdy stejná: liší se v závislosti na mnoha faktorech, které nelze předem určit (odkaz FAQ). Barva se může po vypálení také změnit, a to především vlivem samotného počasí. Jíl z Imprunety je bohatý na minerální #soli, které někdy vytvářejí na povrchu nádob bílou patinu, zvanou „ledek“. To se děje hlavně v zimě. Je třeba poznamenat, že #ledek neovlivňuje kvalitu vázy, ale ve skutečnosti svědčí o kvalitě řemeslného zpracování. Velmi často jde o přirozený jev, který může trvat v řádu několika hodin a poté se znovu vstřebá, ale někdy může být i trvalý. V druhém případě lze ledek odstranit čistou vodou a obyčejným kartáčem. Pokud to nepomůže, je možné pufrovanou kyselinu naředit vodou a následně okartáčovat.

Černá patina

Časem získávají terakotové květináče i černou #patinu, díky které vypadají mnohem #elegantněji a #starožitněji. Tento proces se urychlí, když jsou květináče pod rostlinami nebo stromy nebo ve vlhkém prostředí. Opět platí, že černou patinu lze odstranit stejným postupem popsaným výše. Většinou je ale černá patina zákazníky velmi žádaná a někteří si dokonce nechávají terakotové produkty úmyslně speciálními technikami na černo patinovat. Obecně taky platí, že čím starší a patinovatější produkt je, tím větší je jeho hodnota.


Výrobní proces

Hlína

Vše začíná u #galestra, výjimečné složky hlíny z Imprunety.

Během léta se hlína umísťuje na velkou plochu, aby se přirozeně vysušila na slunci. Všechny nečistoty jako velké kameny, železo nebo plastové kousky jsou odstraňovány zcela ručně. Poté se hlína rozemele v kladivovém mlýnu, který také rozdrtí štěrk a kamínky. Nakonec se prášková směs smísí s vodou, aby mohla vzniknout vlhká jílová směs.

Po tomto procesu je hlína připravena ke zpracování. Existuje několik způsobů, jak hlínu lze hlínu zpracovat.


Práce s formami

Hrnčíři používají sádrové formy, jejichž části drží pohromadě dlouhé pásy. Hlína se pak lisuje uvnitř těchto forem. Dnes využívají více než 500 forem, které jsou rovněž ručně kované z původních starých forem. Poté, po hodinách nebo dnech, v závislosti na ročním období, lze formu demontovat a nádobu vyjmout. Řemeslníci musí ozdoby ručně upravovat, odstraňovat otřepy a pečlivě uhlazovat okraje.

Práce se "skořápky"

Další pracovní technika se nazývá "Shell Work", která spočívá ve stavbě květináčů s cívkami (provazy hlíny) a to jejich namotáním kolem vnější strany formy.

Hliněné ručně uválené provazy jsou postupně pečlivě namotávány kolem ní v soustředných kruzích a poté rozprostřeny přes vršek, který má být základem hrnce. Každý provaz musí mít stejnou a správnou tloušťku, kterou dokáže odhadnout pouze zkušený hrnčíř. Na konci se forma odstraní a před aplikací dekorativních ráfků a okrajů se skořepina nechá uschnout.

Svinovací práce

Jen velice málo řemeslníků dnes dokáže vyrobit květináče a nádoby pomocí této nejstarší a nejobtížnější techniky zvané "navíjení", tedy postupné stavění hrnce stočením provazu z hlíny do spirály, bez jakýchkoli forem. Tato lana jsou pečlivě stočena jedno na druhém. Samozřejmě před přidáním dalších cívek musí podkladová hmota ztuhnout. Z tohoto důvodu je možné zvýšit výšku květináče maximálně o 15-20 cm za den. Práce postupují velmi pomalu a dokončení jedné nádoby může trvat i několik týdnů.

Sušení

Před samotným vypálením v peci, musí být terakotové květináče zcela vysušeny.

Nejprve na několik dní v přirozeném prostoru, poté v sušárnách, které jsou větrané teplým vzduchem přicházejícím z pece. Během této fáze se hrnce smrští asi o 10 % v důsledku odpařování vody. Jakmile jsou květináče vysušené, je možné naplnit pec.

Vypalování

Terakota se vypaluje při teplotě asi 1 040 C° (1 800 F°) a trvá to dlouho, protože teplota musí stoupat postupně, aby se zabránilo tepelnému šoku.

- První fáze vypalování trvá 30 hodin, dokud není dosaženo optimální a žádané vypalovací teploty.

- Druhá fáze trvá 8-10 hodin, během kterých se keramika vypaluje na maximální požadovanou a přípustnou teplotu. Během této fáze květináče změní svou barvu a změní se na barvu typickou pro terakotu z Imprunety.

- Třetí fází je období chlazení, během kterého teplota pomalu klesá po dobu asi 48 hodin. Teprve po těchto dlouhých pěti dnech je možné pec otevřít.

Po vypálení a ochlazení se terakota dlouhou dobu vlhčí a polívá, aby se zabránilo možným prasklinám.


 
 
 

Comments


bottom of page